Dolní Bojanovice patří do vinařské oblasti Morava, pod vinařskou podoblast Slovácká. Tato podoblast zahrnuje 115 obcí, 8627 pěstitelů a 4534 ha vinic. Ekologické poměry v této podoblasti  jsou nejrozmanitější. Nejjižnější částí Slovácké podoblasti je PODLUŽÍ s rovinatějšími polohami a se svahovými vinicemi na terénním zlomu k říčce Kyjovce. K nejrozšířenějším bílým vínům patří Müller Thurgau a Ryzlink rýnský. Další jsou pak Veltlínské zelené a Rulandské bílé, Ryzlink vlašský a Chardonnay. Z aromatických odrůd Sauvignon a Muškát moravský. Z modrých odrůd zaujímá přední postavení Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, Modrý Portugal i Cabernet Moravia.

Od roku 1511 do roku 1848 se obec Dolní Bojanovice stala  majetkem hodonínského  panství. Po roce 1848, kdy byla zrušena robota a poddanství, se zde rozvíjí velmi bohatý spolkový a kulturní život. V roce 1905 bylo zřízeno v Dolních Bojanovicích první Rolnickovinařské družstvo "Zádruha" na hodonínském okrese a v českých zemích vůbec.

Obec Dolní Bojanovice byla a je známa dobrým vínem. Zvláště bojanovský rýnský ryzlink se dodával do Vídně na císařský dvůr. 
Z roku 1738 pochází listina o zákazu padělání bojanovského ryzlinku.

Pro výrobu  a  skladování  vína  slouží  "búdy" – vinné  sklepy,  které  jsou  chloubou každého vinaře. 

V 17. století  na horním konci obce byly vybudovány dva panské sklepy, které jsou jedny z největších v Čechách  a na Moravě. Obdivoval je v r. 1992 i známý cestovatel Miroslav Zikmund.

"Zarážání hory" a  slavnost  vinobraní  náleží mezi ojedinělé zvyklosti a  obyčeje  dolnobojanovských vinařů.  "Hora" je hůl asi  4 m  vysoká  a má na hoře láhev s vínem a věnec s velkou posvěcenou kyticí. Zaražená "hora"  zdaleka  upozorňovala kolemjdoucí, že v době dozrávání hroznů do vinice nesmí nikdo vstoupit. Po skončení tohoto obřadu vinaři nabízejí hostům víno k ochutnání. Vinobraní se zahajuje otvíráním "hory",  které se symbolicky provádí 4 týdny před hodama.