#
#
#
#
#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

DOLNÍ BOJANOVICE   

Dolní Bojanovice leží v úrodné krajině jižní Moravy ve vinorodém Dolnomoravském úvalu, 8 km západně od města Hodonína. Obec má téměř tři tisíce obyvatel. První písemná zmínka o existenci osady se objevuje v darovací listině v roce 1196. Obec původně patřila pánům z Kunštátu.

Původním zdrojem obživy místních obyvatel bylo zemědělství,  zvláště vinařství má v obci staletou tradici. O tom, že Bojanovský ryzlink býval jedním z nejlepších v Rakousko-Uhersku svědčí  písemný doklad z roku 1738. V roce 1905 bylo v Dolních Bojanovicích založeno rolnicko-vinařské družstvo „Zádruha“, první na hodonínském okrese a v českých zemích vůbec.

Dominantou obce je kostel zasvěcený sv. Václavu. První zmínka o kostele pochází z roku 1398, dnešní podobu dostal kostel v roce 1734. Důležitou stavbou je Slovácká chalupa, postavená v 1. čtvrtině 19 stol., která je nejstarším stavením z původního osídlení vesnice. Slovácká chalupa je památkově chráněná a od roku 2007 slouží jako stálá muzejní expozice rolnického bydlení z konce 19. stol. Součástí vesnice jsou vinné sklepy s typickými žúdry bohatě malované slováckými ornamenty a dvě kapličky podobně ornamenty vyzdobené. Jednou z nejtalentovanějších byla v 70.-80. letech 20. stol. Hedvika Fukalíková, autorka většiny maleb a sgrafit, dnes v malování pokračuje její dcera Eva Sejáková.

 Pro Dolní Bojanovice je charakteristické, že lidové a duchovní tradice jsou spolu úzce spjaté a jsou až dosud každodenní součástí života obyvatel. Folklorní dění není organizováno žádným oficiálním sdružením, nebo folklorním souborem. Kroje oblékají všechny generace obyvatel, zvláště při slavnostech a kulturních, církevních nebo rodinných příležitostech. Kolem 40 žen obléká kroj každou neděli do kostela a některé, asi 20 starších žen, nosí kroj denně. Ve dvou třetinách domácností v obci se nachází kroj, či několik krojů a jde většinou o kroje pořízené v posledních desetiletích a pečlivě udržované. Početně jde kolem 800 krojů. Převážnou část z nich ušili v posledních 60 letech manželé Komosní, lidoví krejčí a organizátoři národopisného dění.

Lidové zvyky se prakticky odvíjí podle církevního roku.  Rok začíná na svátek sv. Štěpána, kdy jsou svobodnou chasou zvoleni stárci, ti se starají o akce chasy po celý rok. Mezi příležitosti, ke kterým Bojanovští  oblékají kroj patří Štěpánská koleda chlapců, novoroční mše za účasti krojovaných dívek, krojový ples, dětský krojový ples, Velikonoční svátky s  chozením chlapců po šlahačce.

V červnu se slaví za účasti krojovaných farníků, dvě významné církevní slavnosti, Slavnost Božího těla a poutní Slavnost Božského srdce Páně, která se slaví od 17. století a má v Dolních Bojanovicích specifický charakter. Za zpěvu a doprovodu hudby prochází prapory vyzdobenou vesnicí krojovaný průvod se sochou Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a dívky nesou nástroje umučení. Je to jedna z mála příležitostí, ke které dnes dívky oblékají slavnostní obřadní kroj. Nejvýznamnější událostí roku, jsou Svatováclavské hody a Hodky s vinobraním. Hody se zahajují už čtyři týdny předem a to krojovanou zábavou tzv. Zahráváním hodů. V ten čas se koná i starodávný vinařský zvyk Zarážání „hory“. Hody se slaví poslední zářijovou neděli a začínají slavnostní mší ke cti patrona farnosti sv. Václava. Odpolední slavnost zahajuje průvod krojované svobodné chasy ke stárkům. V posledních letech hodový průvod čítá až 120 chlapců a dívek. Hody pak pokračují hodovou zábavou „Pod zeleným“. Hodové pondělí patří „ženáčům“. Při odpolední zábavě ženáči „pasují“ do svých řad mladé muže, kteří se od posledních hodů oženili. Účast krojovaných manželských párů na pondělní hodové zábavě má vzestupnou tendenci, na ženáčské hody chodí kolem 40 mužů, o něco více je krojovaných žen. Hody končí v úterý obchůzkou krojovaných chlapců s kapelou a koňským povozem a večerní muzikou. Hodky se slaví v neděli týden po hodech krojovanou zábavou, při které se otevře „hora“ a symbolicky začne vinobraní. Rok končí štěpánskou koledou s novými stárky.

Mimořádná hudebnost obce sahá do začátku 19. století, kdy v roce 1824 vznikl první chrámový sbor a orchestr. Hudební dění v Dolních Bojanovicích však nejvýznamněji ovlivnila osobnost učitele hudby Pavla Janečka, dirigenta tehdejšího chrámového, nyní Svatováclavského sboru a orchestru. V roce 1958 založil Pavel Janeček v obci Kurz hudební výchovy.  Existence dostupného hudebního vzdělání ve vesnici ovlivnila všechny následující generace. Kurz hudební výchovy, později Základní uměleckou školu každoročně navštěvovalo kolem 200 bojanovských dětí.  Z toho vyplývá i vysoký počet obyvatel obce s hudebním vzděláním, kteří umí zahrát na hudební nástroj a zazpívat, je to určitě více než tisíc občanů. Sólovému zpěvu se věnuje asi 90 zpěváků, aktivně hudbu a zpěv provozuje kolem 400 lidí. V současné době v Dolních Bojanovicích působí 18 hudebních těles a uskupení různých žánrů. Bojanovský folklor je reprezentován třemi dechovými kapelami, Bojané, Šohajka, Liduška, čtyřmi cimbálovými muzikami Morava, Zádruha, Grajcar a nejmladší cimbálovou muzikou je Stupava. Tradici lidového zpívání a zvyků udržuje  ženský pěvecký sbor, mužský sbor Vox Vini a začínající dětský národopisný soubor Slunéčko.

k

Obec Dolní Bojanovice, která má necelých tři tisíce obyvatel, se svou historií, udržovanými tradicemi a současným bohatým kulturním životem, bude určitě zajímavým místem pro Vaše putování Jižní Moravou.

 

Statistické údaje
Kraj: Jihomoravský
Okres: Hodonín
Katastrální výměra: 19,92 km²
Počet obyvatel: 2 972
Nadmořská výška: 178 m
PSČ: 696 17