#
#
#
#
#
#
#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Hedvika Fukalíková, rozená Jordánová (1947-1988)

Narodila se 1. prosince 1947 v Dolních Bojanovicích. Zanechala za sebou nesčetné množství maleb a řezeb, které můžeme dodnes obdivovat. Její otec František Jordán byl elektrikář, maminka Marie, rozená Zvědělíková původně pracovala pro Fatru Napajedla, kde malovala gumové hračky, později pracovala doma pod Komunálními službami Hodonín jako dekoratérka upomínkových předmětů. Hedvika měla dva sourozence, starší sestru Josefu a mladšího bratra Vladimíra.

Mezi barvami a malířskými štětci všechny tři děti vyrůstaly. Josefa i Hedvika umělecký talent po matce podědily. Už na základní škole si obou dívek všimla učitelka Baráková, která obě sestry doporučila na studium umělecké školy. Hedvika vystudovala Střední školu umělecko průmyslovou v Brně, obor interiér a nábytek. V Brně se dostala také do tanečního souboru Poľana, kde hrála divadlo a rozvíjela své další umělecké sklony.

Po maturitě již vdaná nastoupila do Restaurací a jídelen v Hodoníně v oboru propagace. Pomáhala s výlohami, malovala transparenty, plakáty, navrhovala rozmístění dekorací. V rámci své práce získala řadu ocenění.

Umělecké činnosti se věnovala i po práci. Byla autorkou mnoha fresek (pozn. malba barvou na omítku) a sgrafit (pozn. škrábaný obraz v mokré omítce na barevný podklad) na stěnách vinných sklepů v Bojanovicích i okolí (např. Mutěnice, Mikulčice, Lužice). Díky nedostatku kvalitních barev se některé z jejích maleb nedochovaly. Zdobila žúdra a kapličky, její práce je ukázkou bohaté fantazie a harmonie barev kombinující ornamenty tulipánů, jablíček a hroznů vinné révy. Její dílo lze dodnes obdivovat (např. kaplička sv. Floriana v Josefovské ulici nebo poklona sv. Jana Nepomuckého v ulici Hodonínská), křížová cesta kolem kostela (dokončila pouze tři obrazy), zdobení Slovácké chalupy. Dělala návrhy kostýmů včetně zdobení pro divadelníky, malovala plakáty na hody, na výstavy i další akce, připravovala transparenty, popisovala kolky jmény viničních tratí na akci zarážení hory. Jednou z památek na její práci je například sgrafito Pod zeleným. „Malbu pod zeleným, tak zvané sgrafito, bylo nutné dělat v noci, aby práce rychle nezasychala a nesvítilo do ní sluníčko. Mamka nechtěla zklamat a tak celou noc v sobotu před hody škrábala obraz Pod zeleným. Teprve ráno malbu dokončila a spěchala nás se sestrou oblékat do kroje a starat se o hosty, kteří k nám přijeli hodovat,“ vzpomíná její dcera Jana Bačová.

Byla také nadanou řezbářkou. Zdobila čela sudů, využívala motivy hroznů, psaná blahopřání nebo biblické motivy. „Maminka vyřezala malou Madonu, kterou nikdy zcela nedokončila. Dodnes ji máme doma uloženou jako památku,“ říká dcera Jana Bačová.

Nadání po ní zdědily všechny tři děti. Eva Sejáková maluje ornamenty, Jana Bačová je nadaná v oboru interiérů a dekorací a Jaroslav Fukalík se ve volném čase věnuje řezbářství. Umělecké sklony se projevují i u vnoučat.

Na relaxování mnoho času neměla, přesto si našla prostor pro jógu a relaxační cvičení, absolvovala si kurz dýchání pro děti s astmatem, ráda vařila a zdobila jídlo. „Maminka neuměla práci odmítat. Chtěla prostě všem vyhovět a volný čas jí tak vůbec nezbýval. Pamatuji si ji jen při práci - hodně pracovala a málo spala, ale stále se usmívala, byla milá, veselá a při práci si pískala písničky,“ hodnotí dcera Jana Bačová.

Hedvika Fukalíková zemřela 31. března 1988 ve věku nedožitých 41 let. Její životní dílo bude následujícím generacím připomínat krásu podlužáckého umění, dynamiku i radost ze života, kterou dokázala do svých děl vdechnout.

Autor textu: Andrea Červenková

Zdroj informací:

Rozhovory s příbuznými.