#
#
#
#
#
#

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Biskup Petr Esterka (nar. 1935)

Významnou osobou, která se prosadila v cizině, je biskup Petr Esterka. Narodil se 14. listopadu 1935 v Dolních Bojanovicích jako prvorozený ze tří dětí Pavla Esterky a Anežky, rozené Sládkové.

Po absolvování obecné školy v Dolních Bojanovicích studoval v letech 1948 až 1950 na biskupském gymnáziu v Brně. V roce 1950, kdy gymnázium převzali komunisté, se Petr Esterka vrátil do bojanovské školy. Další studium mu nebylo umožněno, nastoupil do učení v oboru elektrotechniky a byl umístěn v internátu v Přílepech u Holešovic. Pro neshody s ředitelem především v otázkách církevních opustil školu. Výuční list získal jako lisovač dřevitých hmot pro Lignum Hodonín, kde nějakou dobu také pracoval. Poté se přihlásil na gymnázium v Hodoníně, které díky podpoře třídní učitelky Kubánkové v roce 1956 ukončil maturitní zkouškou. Byl přijat na strojírenskou fakultu v Brně, studia však záhy ukončil kvůli rozhodnutí emigrovat. Krátce před emigrací pracoval ještě jako instruktor na hodonínském internátu pro Lignum Hodonín.

Petr Esterka byl velmi chytrý student, výborný sportovec (vynikal především ve sprintovém běhu a fotbale), hrál ochotnické divadlo, chodil v kroji. Od druhé třídy byl aktivním ministrantem. Ve víře byl vychován. Smysl evangelia s ním často probíral především tatínek. Kněžským vzorem mu byli také bojanovští kněží: „Otec Jaromír Pořízek mi připadal jako pevná skála. Byl velice dobrý kazatel a při promluvách dosáhl i na nás děti, protože používal srozumitelné příklady. Bylo o něm známé, že je nejen výborným knězem, kazatelem a učitelem, ale pomáhá i lidem: za války rozdal třeba vlastní boty a chodil pak jen v galoších,“ vzpomíná Petr Esterka v knize Rozhodni se pro risk. Dalšími vzory mu byli také kaplani Josef Dvořáček a Miloslav Perout, kteří v Bojanovicích působili.

Dne 14. června 1957 emigroval spolu se svými kamarády Josefem Šupou a Vladislavem Syrovátkou do Rakouska, hranice překročili v Mikulově. Od devíti hodin až do svítání se plížili, aby nevzbudili podezření.  „O seschlé stvoly jateliny jsme si rozedřeli lokty a kolena. Jak rádi jsme se konečně dostali do řepného pole – tady se dalo ukrýt v řádcích, porost byl celkově vyšší a snadněji se tu plížilo,“ vzpomíná Petr Esterka. „Proplížili jsme se pod náspem a ponořili jsme se do obilí. Když jsme byli asi v polovině, ozval se blízko nás výstřel. Přirozeně jsme ztuhli. Nedaleko nás se rozzářila světelná raketa. Uslyšeli jsme hlasy a přibližující se kroky. Jak rychle se kroky blížily, tak se ale začaly také vzdalovat,“ líčí zážitky osudné noci Petr Esterka. „Dodnes vlastně nevím, co ta raketa znamenala a proč přišli vojáci tak blízko k nám.“  Společně s kamarády překonal trojici ostnatých drátů, které byly pod napětím. Přitom Esterka ztratil pytel s osobními doklady. V sobotu ráno byli všichni tři uprchlíci v bezpečí rakouského Drassenhofenu.

Po určitém čase, který Petr Esterka strávil v rakouském uprchlickém táboře Glassenbach poblíž Salcburku, byl přijat do kněžského semináře – papežské koleje Nepomucenum v Římě. Dne 9. března 1963 přijal z rukou kardinála Traglia svátost kněžství a odešel pečovat o své krajany v Texasu (USA). V roce 1967 obhájil v Římě doktorskou práci.

Po návratu do USA zahájil Petr Esterka své akademické působení, vyučoval na dívčí koleji sv. Kateřiny v Saint Paul v Minnesotě. Současně působil také v letech 1974 – 1995 v americkém letectvu jako kaplan v Air Force na základně v Minneapolis.

V roce 1984 spoluzaložil Severoamerické pastorační centrum pro české katolíky v USA a v roce 1986 byl jmenován generálním vikářem pro krajany v Severní Americe. Titul monsignora mu udělil papež v roce 1987. V roce 1992 byl jmenován čestným papežským prelátem. Od roku 1994 rozšířil své působení na krajany v Austrálii a v roce 1999 mu byla papežem Janem Pavlem II. udělena titulární diecéze čefalenská s odpovědností za duchovní péči o české katolíky, stal se tak světícím biskupem brněnské diecéze.

O životě Petra Esterky vyšly dvě knihy. Osobní vzpomínky v knižní podobě pod názvem Never say comrade sepsal Esterka v rámci výuky angličtiny (v anglickém originálu vyšla v roce 1967, vydalo nakladatelství Vantage Press), druhá kniha Rozhodni se pro risk je sepsaná formou rozhovoru, který s biskupem vedl Aleš Palán a vyšla v roce 2007.

V současné době žije biskup Petr Esterka v Kalifornii a dohlíží na misie v San Francisku, Los Angeles a San Diegu.

Autor textu: Andrea Červenková

Zdroj informací:

Publikace Petra Esterky Rozhodni se pro risk, Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství, 2007.

Osobní rozhovory s Petrem Esterkou.