#
#
#
#
#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

PhDr. Vladimír Ondruš (1932-2000)

Narodil se 5. října 1932 v Dolních Bojanovicích rodičům Ludvíku Ondrušovi a Štěpánce, rozené Netíkové jako jejich čtvrtý potomek.

Vladimír Ondruš pocházel z věřící a velmi chudé rodiny. Navštěvoval obecnou školu v Dolních Bojanovicích, následně absolvoval piaristické gymnázium v Mikulově, kde byl výborným studentem. Během studií se účastnil mnoha biblických soutěží. Byl úspěšným atletem. Jeho aktivní sportovní činnost na střední škole zastavila tuberkulóza. Po maturitě pokračoval v letech 1953-1958 studiem Masarykovy univerzity - Filozofické fakulty, obor prehistorie, kde po složení rigorózních zkoušek získal v roce 1968 titul PhDr.

V roce 1962 se oženil s Janou rozenou Wünschovou, která pocházela z Bílovic nad Svitavou. Společně měli syna Davida.

Pracoval jako ředitel Okresního muzea v Kyjově, od roku 1960 byl zaměstnán až do důchodu (v roce 1990) na archeologickém oddělení Moravského zemského muzea v Brně. Byl pověřen docentem Hrubým, aby provedl archeologický výzkum slovanského hradiště na Klimentku u Osvětiman, kde byly vykopány základy kostela z velkomoravského období. Předpokládalo se, že na jednom z míst by mohl být také hrob sv. Metoděje. Další vykopávky prováděl na pohřebišti z období únětické kultury v Přibicích a Opatovicích a na pohřebišti lidu zvoncovitých pohárů v Ostopovicích. Od roku 1961 zkoumal neolitické osídlení ve Vedrovicích, kde odkryl nejstarší zemědělské sídliště, které pochází z doby 5000 let před Kristem. Byl spoluautorem knihy Dvě pohřebiště lidu s neolitickou lineární keramikou ve Vedrovicích.

Mimo svou práci se věnoval také přednáškové a výstavní činnosti: Nejstarší zemědělci pod Leskounem, Poklady dávných věků, Archeologické nálezy na Kyjovsku, příprava expozice Pravěk Moravy.

Rád se vracel do rodné obce a zapojoval se do místního dění. Byl pravidelným přispěvatelem obecního zpravodaje. Významně spolupracoval také jako autor při přípravě prvního vydání publikace o Dolních Bojanovicích v roce 1996.

„Byl přátelský, společenský, rád hovořil s lidmi a uměl jim naslouchat. Pocházel z velmi chudé rodiny a brzy ztratil otce. To ho naučilo vlastnostem jako je trpělivost a skromnost, které zdobily jeho povahu,“ řekla jeho žena Jana Ondrušová. „Jeho největší zálibou byla historie a archeologie, kterou vystudoval. Byl velmi sečtělý, často mi připadal jako chodící encyklopedie. Při rozhovoru s ním to doslova jiskřilo. Každý se mohl cítit obohacen, když s ním hovořil,“ doplnila.

V roce 1986 se u něj náhle objevily příznaky vážné nemoci. Lékaři mu později diagnostikovali zhoubnou leukémii. Do poslední chvíle věřil, že se uzdraví. S manželkou se přestěhovali z brněnského panelového domu a pořídili si rodinný domek v Bílovicích nad Svitavou. „Zde manžel čerpal novou životní sílu, užíval si klidu a pohody. Bílovickou krajinou byl okouzlen a věřil, že v tomto prostředí v kruhu rodiny prožije podzim života,“ zavzpomínala Jana Ondrušová.

Vladimír Ondruš zemřel 14. května 2000.

Autor textu: Andrea Červenková

Zdroj informací:

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=8126.

Zpravodaj obce.