#
#
#
#
#
#

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Myslivecké sdružení


Předmětem myslivosti je plánovaná hospodářská činnost, sledující řádný chov, ochranu, zušlechťování a lov zvěře, včetně zhodnocení úlovků. Československá myslivost patřila k jedné z nejvyspělejších na světě. Její historie je bohatá a spadá do konce 17. století. V době feudalismu mělo právo lovit zvěř Lovecké bratrstvo, které bylo založeno v roce 1699 v Hosíně na panství Švarcenberků pod zámkem Hluboká nad Vltavou.
Na hodonínském panství byla v roce 1758 vydána listina hrabětem Josefem Czoborem, zakazující lovení zvěře poddanými. Teprve v roce 1849 byla založena organizace Spolku českých myslivců a v následujících letech od roku 1883 vznikaly spolky na ochranu zvěře v Čechách. Po první světové válce byly od roku 1923 zakládány jednotné myslivecké organizace pod názvem Československá myslivecká jednota, které položily základ efektivní myslivosti.
Ve dvacátých a třicátých letech v období první republiky pracovala v Dolních Bojanovicích myslivecká jednota, v jejímž čele stál Metoděj Šimek (čp. 12). Bližší údaje o činnosti myslivecké jednoty však neznáme. Po únoru 1948 byla myslivost organizována v Českém mysliveckém svazu. V roce 1958 byl přejmenován na Lidové myslivecké společenství po násilné kolektivizaci a později na Myslivecké sdružení.
Prvním předsedou tohoto sdružení byl zvolen Václav Figura (čp. 709) na období 1975 -1979. Myslivecké sdružení věnovalo zvýšenou pozornost „zazvěřování“ honiteb, střelectví a kynologii, zejména lovecky upotřebitelných psů. Karel Sasínek, člen Mysliveckého sdružení v Dolních Bojanovicích, získal v roce 1982 uznání na Mezinárodní výstavě loveckých psů v Brně (C. A. C. I.) za výchovu loveckého psa prudel-pointr známku výborný. Pes byl zařazen do chovné stanice a dostalo se mu vysokého ocenění.
Záslužným činem Mysliveckého sdružení v Dolních Bojanovicích bylo vybudování moderní společenské myslivny v obci, o které se zasloužil kolektiv jeho členů. V současné době slouží tento objekt jako společenské zařízení občanům při pořádání kulturních akcí a schůzek, např. pro svatby, rodinné slavnosti, schůze a přednášky. Výstavba myslivny byla zahájena v roce 1974 a ta slavnostně otevřena v roce 1980. Náklady na vybudování a postavení myslivny činily 325 000 Kčs. Práce při výstavbě myslivny sdružení zajistili členové formou neplacených brigád ve výši 8700 hodin.
Aktivita Mysliveckého sdružení byla zaměřena i na odbyt zvěře do zahraničí, představující 100 ks zajíců ročně do Francie, Švýcarska a Itálie. Hony byly uspořádány pětkrát ročně podle konkrétního plánu. V katastru obce žili bažanti, zajíci, koroptve, srnčí a přechodně i jelení zvěř. Myslivecké sdružení patřilo k nejaktivnějším složkám Národní fronty v období socialistického zřízení. V roce 1982 mělo 45 členů a 1 adepta. Každý adept absolvoval mysliveckou školu. Rok navštěvoval povinně hony, učil se zacházet se zvěří, chodil na pracovní brigády a akce pořádané Mysliveckým sdružením. Myslivecké zkoušky se skládaly po dosažení plnoletosti adepta, pokud nebyl trestán za překročení držby zbraní a střeliva.
Složení výboru Mysliveckého sdružení v Dolních Bojanovicích bylo v roce 1989 následující: předseda Ing. Jeroným Nevrlka (Hodonín), myslivecký hospodář Stanislav Červenka (čp. 815), pokladník Pavel Šulák (Hodonín), místopředseda Ing. Vítězslav Pinda, kulturní referent František Prýgl (čp. 821), správce myslivny Karel Sasínek (čp. 382), střelecký referent Kliment Hnidák (čp. 185), jednatel Josef Kříž (Hodonín), předseda kontrolní komise Pavel Lekavý (čp. 122), kynologický referent Michal Molnár (Lužice).
Tehdy sdružení hospodařilo na ploše 1799 ha v pronájmu od JZD Prušánky, z toho 1322 ha zemědělské půdy, 473 ha lesa a 4 ha vodní plochy. Členové hospodařili s uspokojivým stavem zvěře. Kmenový stav zvěře čítal 78 kusů srnčí zvěře, roční odlov až 25 kusů, k tomu sloužilo 16 pečlivě udržovaných krmných zařízení. Kmenový stav zajíců se udržoval v počtu asi 500 kusů, roční odlov 300-350 kusů. Větší pokles představovala bažantí zvěř. V roce 1989 se doplňoval stav pernaté zvěře nákupem 600 kusů bažantích kuřat, která byla dochovávána v odchovně v Lužicích, a 350 kusů kachňat. Kmenový stav bažantů se udržoval v počtu 300 kusů, odlov od 100 kusů výše, u kachen 300 kusů. Roční náklady byly proti vlastnímu chovu nižší, ale i tak činily 15 000 až 20 000 Kč.
Je příznačné, že narůstá stav černé zvěře, roční odlov činí 5-10 kusů. Její výskyt není v našich podmínkách žádoucí. Činnost členů mysliveckého sdružení zaznamenala v posledních letech změnu programu. Do popředí aktivity sdružení nastupuje místo odlovu zvěře její ochrana a tvorba životního prostředí. Tato činnost sdružení je velmi záslužná a nezbytná v současné technizaci a chemizaci zemědělství. Občané i exekutiva Obecního úřadu v Dolních Bojanovicích hodnotí aktivitu Mysliveckého sdružení s uznáním, neboť je prospěšná nejen jeho členům, ale i obci s okolím.
Bojanovští myslivci těžce nesli bezpráví rozhodnutím o převodu části honebního revíru v trati Stupava k honitbě Hodonína. Toto rozhodnutí zapříčinilo ochuzení bojanovských myslivců o zajímavé honební plochy přináležící do katastrálního území naší obce na dobu téměř 30 let. V pozdějších letech došlo pod politickým nátlakem ke slučování honebních revírů ve velké celky. K naší honitbě byla připojena sousední obec Lužice s částí jejich katastru a s částí jejich členské základny. Vznikla tak společnost o velikosti 1.700 ha, z toho 260 ha lesních porostů s členskou základnou 36 členů, z toho několik dlouholetých členů z Hodonína. Do čela organizace byl jmenován a pak zvolen Ing. Jeroným Nevrlka z Hodonína.
Po roce 1989 a nástupu demokratických sil se myslivecká společnost vrátila do původních velikostních struktur. Pod tlakem myslivecké veřejnosti se počaly narovnávat křivdy způsobené tehdejší „politickou elitou“. Tak i nám po velkém tlaku na tehdejší okresní orgány za velkého úsilí byly navráceny plochy v části obecního katastru – trati Stupava. Ku škodě našeho sdružení nepodařilo se obhájit užívání vodní plochy, přestože převážná část této vodní zdrže spočívá na našem katastrálním území a vlastníkem je naše obec. Tehdejší představitelé zemědělského družstva jej dlouhodobě pronajali Rybářskému svazu v Hodoníně, jehož čelním představitelem byl technický pracovník tehdejšího ZD. To už byl do funkce předsedy zvolen od r. 1992 Ing. Jan Lekavý č.p. 74. Současně bylo v té době založeno Honební společenstvo, kde měli myslivci ve vedení zastoupení. Ne nadarmo naše veřejnost nazývala myslivce ozbrojenými brigádníky.
Po dobudování Myslivny neustávalo pracovní úsilí zdokonalovat, zkulturňovat a zkrášlovat naše „životní prostředí“. Z důsledku vybudování silniční spojky na brněnskou silnici se mnohonásobně zvýšil provoz. Bylo proto vybudováno před stávajícím parkem prostorné parkoviště. Současně na přilehlém pozemku byl tento osázen pestrými lesními stromy a keři. Dneska tvoří ucelený lesopark o výměře 400 m2. Vytváří tak příjemné navazující lesní, estetické, přirozené prostředí stávající budovy a okolí.
Po otevření státních hranic jsme měli možnost svobodně cestovat i do sousedního Rakouska. Shlédli jsme po projítí a prohlídce jejich honebních revírů, že takřka v každé se nacházejí malé či velké sakrální stavby. Motivy jsou většinou inspirovány patrony myslivců, zejména osobností sv. Huberta. To nás vedlo u příležitosti dvoutisícového milénia postavit takovou kapličku také u nás. Vykoupili se části pozemků šesti majitelů o celkové velikosti 400 m2 a rovněž se tato plocha osadila domácími i exotickými dřevinami a keři. Byl zde tak vystavěn malý ostrůvek ticha a pokoje k rozjímání uprostřed hlučného a uspěchaného světa.
Po odstoupení z funkce předsedy Ing. Jana Lekavého byli postupně voleni do funkce předsedy – Bravenec Stanislav, Turek Miroslav a Ivo Novák. Tito všichni měli rovněž na těchto akcích svůj kladný podíl, za což si zasluhují uznání a poděkování včetně poděkování všem ostatním členům. Do funkce předsedy byl následně zvolen dlouholetý člen sdružení Kříž Josef.
Myslivecký spolek Stupava Dolní Bojanovice, jak zní jeho oficiální název schválený ustavující schůzí dne 29. srpna 2015, nyní hospodaří v pronajaté honitbě o výměře 1414 ha, která byla pronajata Honebním společenstvem Dolní Bojanovice. V současné době mají oba 24 členů a 3 nové adepty.
Protože jde převážně o polní honitbu s menším zastoupením lesních pozemků, byl vždy prioritou chov drobné zvěře – zajíc, bažant, koroptev a králík. Odlov zvěře je na úrovni asi 40ks zajíců a stejného množství bažantů. Koroptve a králíci se už dlouhodobě neloví a dá se říci, že koroptev z naší honitby vymizela úplně. Kolektivizace zemědělství byla příznivá pro velkou zvěř, a to srnčí a černou. Stavy postupně narůstaly až na dnešní úroveň, kdy se loví ročně asi 50-60 kusů srnčího a 20-30 divočáků.
Členové mysliveckého spolku v minulosti a také v současnosti měli vždy zájem na dobrém jménu spolku a české myslivosti. Proto vždy zodpovědně pečovali o zvěř a to jak formou přípravy krmiva, tak péči o ni, výstavbou mysliveckých zařízení, chovem loveckých psů, což každoročně stojí více než 100 000 Kč.
Za svou dlouholetou činnost jsou členové oceňováni: 10 členů obdrželo čestné uznání s odznakem, 10 členů vyznamenání III. stupně za zásluhy o myslivosti, 1 člen vyznamenání II. stupně za zásluhy o myslivosti, 1 člen vyznamenání I. stupně za zásluhy o myslivosti, 9 členů věrnostní medaili za zásluhy o myslivosti. Podle dostupných písemností prošlo mysliveckou organizací od jejího založení 113 členů.
Závěrem je třeba říci, že v mysliveckém hospodaření platilo a platí: „Myslivec nechová zvěř proto, aby ji mohl lovit, ale loví ji proto, aby ji mohl chovat.“