Pavel Janeček - regenschori, učitel hudby

Pavel Janeček (1923-2002)

Hudební dění v obci významně ovlivnila osobnost učitele hudby Pavla Janečka, který se narodil 16. července 1923 v Dolních Bojanovicích.

Pocházel z chudé malorolnické rodiny. Jeho otec Josef Janeček pocházel ze Starého Poddvorova a za první republiky odjel na čas za prací do USA, aby zabezpečil rodinu. Maminka, rozená Šimková, pocházela z Dolních Bojanovic, společně vychovali tři děti - Pavla, Václava a Marii.

Prvním učitelem na housle byl Pavlu Janečkovi Jan Červenka (z č.p. 17), bývalý kostelník a zpěvák. V roce 1937, už ve 14 letech začal Pavel Janeček hrát na housle v chrámovém orchestru. Za války v roce 1941 založil spolu s Tomášem Byrákem, Pavlem Jurkovičem a svým bratrem Václavem smyčcové kvarteto, v témže roce obnovil mužský sbor.

Po maturitě na gymnáziu v Hodoníně roku 1943 nastoupil jako dělník u firmy Baťa ve Zlíně, kde pracoval až do března 1945. Po osvobození začal výpomocně učit na Obecné škole v Dolních Bojanovicích a začal studovat pedagogickou školu. Po složení doplňovací zkoušky na Učitelském ústavu v Kroměříži a po zkoušce učitelské způsobilosti pro národní školy učil na Měšťanské škole v Dolních Bojanovicích, ve Starém Poddvorově a na Obecné škole v Čejči.

V únoru roku 1948 se oženil se Štěpánkou, rozenou Chmelařovou. Narodilo se jim pět dětí - Helena, Vít, Štěpánka, Josef a Jitka. Všechny zdědily hudební talent.

V letech 1949-1951 absolvoval Pavel Janeček základní vojenskou službu. Po soukromých lekcích složil na konci roku 1951 na pražské konzervatoři Státní zkoušku učitelské způsobilosti ze hry na housle.

Od roku 1952 až do odchodu do starobního důchodu působil na Lidové škole umění v Hodoníně, kde zpočátku zastával i funkci ředitele a několik let také vykonával funkci krajského metodika pro hudební nauku. V letech politického uvolnění 1968-1969 byl předsedou Osvětové Besedy v Dolních Bojanovicích a vedl několik hudebních souborů. Během své činnosti vychoval řadu hudebníků, z nichž mnozí se stali profesionály.

Pavel Janeček byl hluboce věřící člověk a během normalizace byl úřady různě šikanován. V Dolních Bojanovicích dal základ hudebnímu životu, jaký by jim mohlo závidět mnohé okresní město. V roce 1958 založil v obci Kurz hudební výchovy, který byl později přetransformován v Základní uměleckou školu.

Kurz každoročně navštěvovalo kolem 200 bojanovských dětí.  V obci s přibližným počtem tři tisíce obyvatel jde o neobyčejný počet osob s hudebním vzděláním, které dovedou zahrát na hudební nástroj a zazpívat. Pavel Janeček se zasloužil také o založení dechové kapely v obci, která pod názvem Bojané funguje v obci dosud, a několika cimbálových muzik. Jako učitel proslul přísností, za což mu bylo po absolvování školy mnoho jeho žáků vděčných.

„Tatínek byl velký puntičkář a práci byl zcela oddaný. Z domu odcházel na ranní mši, aby ji odehrál na varhany. Dopoledne učil v kurzu žáky, kteří měli odpolední vyučování. Kolem desáté dorazil zpátky domů a musel se postarat o pole a zahradu, kterou s maminkou obdělávali. V půl jedné už běžel na autobus, od půl druhé učil v Hodoníně. Vrátil se sedmým autobusem a šel rovnou opět do hudebky učit nebo do kostela na zkoušku sboru a domů přišel po desáté hodině,“ vzpomíná dcera Helena Nováková.

Součástí jeho pedagogické činnosti bylo i vydání publikací: Hudební nauka pro žáky kurzu hudební výchovy v kulturně výchovných zařízeních jihomoravského kraje (vydáno v roce 1973 Krajským kulturním střediskem v Brně), Přehled dějin evropské hudební tvorby (vydáno v roce 1998, Tiskárna Lelka Dolní Bojanovice). Během své činnosti se Pavel Janeček zasloužil také o vypracování směrnic pro kvalifikaci varhaníků. Jeho učitelskou činnost ocenilo Ministerstvo kultury ČR v roce 1992, kdy Pavlu Janečkovi byla udělena medaile Pro vzorného učitele za činnost v Jihomoravském kraji.

Hlavní doménou učitele Pavla Janečka byla od roku 1945 až do smrti činnost v chrámovém sboru a orchestru, ve kterém byl dirigentem, organizátorem, opisovačem not a zajišťoval i další potřebné činnosti se sborem souvisejících. Vychoval mladé hudebníky a sbor rozšířil z původního počtu 30 (v roce 1945) na 60 členů. Během činnosti s chrámovým sborem a orchestrem nastudoval díla církevní, i světská, se kterými vystoupili nejen v rodné obci, ale i v různých koutech České republiky a v zahraničí. Soubor pod jeho taktovkou nacvičil například díla Ludwiga van Beethovena, Františka Xavera Brixiho, Antonína Dvořáka, Wolfganga Amadea Mozarta, Bedřicha Smetany a dalších velikánů.

„Jako vedoucí souboru byl velmi přísný a důsledný. Zakládal si na tom, aby hudebníci docházeli na zkoušky pravidelně a netoleroval výmluvy. Doma si vedl evidenci. Když některý z členů sborů nepřišel na zkoušku několikrát po sobě, dostalo se mu napomenutí v podobě písemné výzvy,“ dodává s úsměvem dcera Helena Nováková, která je také členkou Svatováclavského sboru.

Za dirigentským pultem působil Pavel Janeček 56 let. Jeho snem bylo nacvičit Mozartovo Requiem, což se mu také podařilo. V roce 2001 o svátku Všech svatých jako své poslední vystoupení dirigoval veřejně několik jeho částí. Dirigentskou taktovku po něm převzala jeho žačka Lucie Škrháková.

Pavel Janeček zemřel 10. dubna 2002 ve věku 78 let po krátké těžké nemoci. Byl pohřben 13. dubna v Dolních Bojanovicích za účasti asi dvaceti kněží, nesčetného množství jeho bývalých žáků, přátel a obyvatel obce Dolní Bojanovice. V neděli 25. listopadu 2007 byla na budově Základní umělecké školy v Dolních Bojanovicích slavnostně odhalena pamětní deska učitele a regenschoriho Pavla Janečka.

Autor textu: Andrea Červenková

Zdroj informací:

Rozhovor s dcerou Helenou Novákovou, zápisky na OÚ.